Mini Holandsko & Severní moře – Madurodam, Haag, Delft a Rotterdam

Když se řekne Nizozemsko, Nizozemí nebo Holandsko, vybaví se nám nejčastěji sýry, větrné mlýny, dřeváky, tulipány a nížinatá krajina. Pro některé fajnšmekry je zase Holandsko zemí coffe shopů a legálního požívání marihuany a ti nejméně konzervativní jistě neopomenou červené uličky v Amsterdamu a děvčata za skleněnou výlohou, což není pouze mužská záležitost, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale moc rády se tudy prochází i dámy. Dle zmíněných údajů je jasné, že Nizozemsko je velmi liberální zemí a to i například v otázce homosexuality, kdy více než 90% Nizozemců pohlíží jako na morálně přijatelnou. Snad právě proto byl tento stát roku 2001 první na světě, který legalizoval stejnopohlavní manželství s právy adopce. V Amsterdamu se dokonce nachází první památník zvaný Homomonument, postavený roku 1987 jako vzpomínka na homosexuální oběti nacismu 2. světové války. Město je také silně zaměřeno na gay turistiku. Nachází se tu gay hotely, gay bary, sauny a počátkem srpna se tu pořádá famózní akce Gay Pride.

Dalším prvenstvím, tentokrát pouze v evropském měřítku, je atrakce Over the Edge, nejvýše umístěná houpačka v celé Evropě, nacházející se na střeše budovy A´DAM Toren. Ve výšce 100 m si tak můžete prohlédnout celé město a navíc si užít pořádnou dávku adrenalinu.

Ke světově známým osobnostem patřil malíř a rytec Rembrandt van Rin, jenž spadá dobou své tvorby do tzv. nizozemského zlatého věku. Perfektně ovládal techniku šerosvitu a figurální malba. Jeho celoživotní dílo zahrnuje portréty, autoportréty, ale rovněž holandské krajiny a biblická či mytologická témata. Další neméně známou osobností byl Vincent Van Gogh, který má v Amsterdamu taktéž své muzeum. Tvořil v duchu postimpresionismu. Inspirativní pro něj bylo japonské umění, které ho přiblížilo k symbolu a použití barev s novou perspektivou. Jednalo se o geniálního avšak choromyslného umělce, který si po hádce se svým přítelem malířem Gauguinem odřízl břitvou ucho, umyl ho, zabalil do kapesníku a předal vrátnému jednoho z vykřičených domů, aby jej předal osmnáctileté služebné Gabrielle Berlatierové. Častým námětem jeho obrazů byly slunečnice. Tak jako se slunečnice otáčí za sluncem, tam se Vincent obracel ke Gauguinovi jako svému idolu. O Rembrandtovi prohlásil, že se člověk musí několikrát narodit, aby dosáhl takového talentu.

Co se týče gastronomie, není ta nizozemská nijak vyhlášená, avšak velmi proslulé jsou holandské sýry, které se zde vyrábí více než 3500 let. Dle dochovaných pověstí nosili údajně lidé ve středověku během bitev dřevěné formy na sýry jako ochranné helmy. Celková roční produkce sýra se odhadem pohybuje kolem 675 000 kg a vyváží se do cca 130 zemí světa. O tom, že jsou Holanďané na své sýry patřičně hrdí svědčí i fakt, že založili Úřad nizozemských mléčných výrobků, jehož posláním je propagace nizozemských sýrů. Logo představuje smějící se dívka v tradičním kroji, s níž se můžete setkat i na mnoha sýrových farmách. Vyrábí se tu desítky druhů sýrů, avšak k nejoblíbenějším patří gouda a edam, které dostali jména podle měst, kde se zrodili. A co je základem pro tento neodolatelný sýr? Vše začíná správným výběrem pastvin. Nedílnou součástí je taktéž výběr vhodného skotu. Preferovány jsou krávy s černými skvrnami, které dle chovatelů produkují více mléka jak ostatní plemena. Denní produkce se pohybuje okolo 20 litrů. Pak už stačí jen přidat bakterie, které dodávají sýru specifickou chuť, zahřát na 28°C a přidat syřidlo. Hmota se pak lisuje a vkládá do forem. Následuje ponoření do solného roztoku, vyskládání do polic, potažení plastovým obalem a dále se už jen nechává zrát.

Další suvenýr, který byste si měli odvézt jsou bezpochyby dřeváky, které se prodávají v různých velikostech, ať už jako klasická obuv nebo přívěšek na klíče.
Dřeváky jsou v podstatě farmářské boty. Špička této obuvi vydrží zátěž až 1500 kg a je tím pádem skvělou ochranou hospodářů pro případ, že by jim některé ze zvířat šláplo na nohu. U některých dřeváků se můžete povšimnout, že mají špičku. Ty zase slouží rybářům pro nabírání sítí na nohu. Okrasné dřeváky neslouží pouze pro parádu, ale jsou nedílnou součástí zásnub. Když si chce chlapec namluvit děvče, dá mu v noci za dveře dřeváky. Pokud si je druhý den obuje, znamená tou souhlas k sňatku. V opačném případě, má chlapec smůlu.

Jak se říká, co země, to jiné zvyky. Ty nizozemské jsou skutečně pozoruhodné. Přesvědčte se o tom sami. A nezapomeňte se při tom osvěžit typickým holandským pivem Heineken.